Its Christmas Time...? (Jednorázovka)
Its Christmas Time...?
>Flash Back<
Naše rodina...naše rodina byla štastná velmi štastná, moje sestra,mamka,tatka a já..Sakura....Moje ségra Michigo je roztleskávačka fotbalového týmu „Takka“.
11:05 New York Secret Street (New York Secret street) FotbalovE hriste „The United““
Já a Michigo jsme se posadili do auta ,tatka nás veze do „The United“ (F.Hřiště).
Když už jsme si koupili lístky tak jsme prošli něco jako most (taková vstupní „hala“) ,ale nebyl to most, jsme prošli.Sedli jsme si do první řady asi někam doprostřed.
Když zápas začal bylo nejdřív představování kdo proti komu takže:“Takka proti Humrům!“ říkal „reportér“ a „komentátor“ do mikrofónu.
Když náš tým Takka dal 1 gól : 1:0! „Jóóóóóó Takka Takka Takka Takka Takka!Takka Takka Takka Takka …..!!Takááááá!!!!“ Začli jsme skandovat a pak nakonec dali gól!:)
>End Of FlashBack<
09:30 Nedele
Z pohledu Sakury
Takový jsme byli..Pošetilý a naivní ,ale když...když jsme to zjistili.....*Hek* když..na-to
JENOM pomyslím *Hek* .Musím brečet ,ale nechápu proč?.......... Na to už jsem se doma v posteli pořádně rozbrečela jmenuji se Haruno Sakura a je mi 15 let...
Ano když jsme byli štastní bylo mě a mé sestře 9 let..Asi si říkáte 9?Ano když jsem BYLA roztleskávačka bylo mi a Michigo 9 let....
Víte radši bych vám měla říct co se stalo ,že?Oh hned!
Takhle začíná MŮJ bolestivý příběh!
>FlashBack<
20:05 Patek
Jeli jsme ze zápasu “Víš přemyšlela jsem kam bych šla na školu až budu velká.” prolomila ticho Michigo “Už?Tak brzo?Vždyt je ti TEPRVE 9-” “Bude mi 10!” přerušila ho (Michigo byla o 5-6 dnů starší ,protože se narodila PŘESNĚ o půlnoci.Jaká náhoda ,že?) “Dobře tak ti BUDE 10 ,ale proč UŽ přemýšlíš nad školou?Nejsi ještě MOC mladá?” Zeptá se otec hledíc na prázdnou cestu před sebou ,protože touto cestou a vtuhle dobu nejezdí NIKDO. “Ooh?..”Udělá divný zvuk (Takový tázavý) “..Já jen přemyšlím...Víš až budu velká chci dělat to samé..Být roztleskávačkou ,ale né takouvou jaká jsem ted ,ale takovou...PROFESIONÁLNÍ..Chci mít plno poháru,být v nejlepším a nejslavnějším týmu roztleskávaček a roztleskávaču a-” přerušila ho tátův smích “Čemu se směješ?” Zeptám se tentokrát já “Roztleskávačů?Heh..Řekni mi a kolik by jsi chtěla vydělávat $?” Změní téma “Hodně moc ,budu mít tolik Móóóóóóc peněz!” A rozmáchne rukama okolo sebe.Já a táta se rozesmějeme...”Oh.!” řekne najednou a dívá se na palubku ,kde má tachometr (Umím to rozpoznat ,protože mě to naučil!) “Co se děje?” Zeptám se “Ále..Musíme natankovat...Nevidíte tu nákou benzínku?” Řekne tatka “Hmmmm.Jo!”2bloky od tebe“-!” Najednou v druhém pruhu za námi nás předjede hustej tuning.Dodge Challenger SRT8 Z Chikaga to vím!A za ním projede další tuningáč!
Zatím co mi jedeme v takovémhle trdítku!
Poliši nám zakázali jezdit jako závodák ,ale nám to neva!Asi takhle jsme jezdili po silnicíc ,dokud nás nechytli.Naštěstí nám dali JENOM pokutu 5 000 a výstrahu..
Ale to jsem odbočila ,pojdme zpět!
Naše auto se otočí a zajede “k” benzínce.Já už se začínám odpoutávat ,ale zastaví mě tatka “Kam jdeš?”šeptá ,protože Michigo mezitím trochu usnula “Jenom se chci odpoutat nikam nepujdu..” Mluvím normálně ,najednou slyším cvaknutí “Já si jdu něco koupit.” Michigo se probudila “Oh ty jsi už vzhůru?” mluví normálním hlasem , “Jo.” odpoví Michigo.Oba dva vystoupí ,a já zůstávám sama v autě.Dívám se do palubky ,nakonec si otevřu takový “šuplík” a z něj vytáhnu časopis o autách.Táta ho tam dává.
A je dobré ,že tyhle šuplíky dávají I na přední sedadla dozadu...:)
Když jsem se podívala na hodinky bylo 5 minut pryč, pak...jsem se hrozně lekla ,prottože jsem slyšela dívčí křik.....Strnutá jsem se podívala do obchodu....
Pak už jenom bolest v srdci a bezmocnost ,slzy,smutek...a vzpomínky.
Já jsem se z toho vzpamatovala otevřela jsem rychle dveře a bežela nejrychleji jak jsem mohla do obchodu..Táta běžel za mnou.Otevřela jsem dveře a víte jak kytarysté dělaj to sklouznutí po kolenou?Tak já jsem to tak udělala, vzala jsem do rukou moji sestru a dala ji na kolena ,ona ssebou škubala a okolo nás se tvořilo kolečko louže..
Táta mezitím volal záchranku.Já jsem se jenom dívala jak moje sestra ztrácí krev...
Když přijela záchranka donutikli mě ji pustit ,ale jela jsem s ní v záchrance ,protože táta jel za námi s autem..Víděla jsem jak ji ošetřují jak strací kre a to mi stačilo...
S tátou jsme čekali než dojde doktor ,ale nemyslela jsem ,že to tak dlouho potrvá..
Pak ai po půlhodině strávené v nemocnici přišla Hinata s Narutem ruku v ruce a pak došel I Sasuke.Možná ,že jsem vypadala jako mrtvola ,ale jinak to nešlo...!
Jedině Sasuke mě mohl utěšovat svými vtipami a jeliož jsme byli malý tak jsme si někdy I vyprávěli pohádky ,ale spíš Sasuke víc mluvilen než já já jsem jen odpovídala na jeho otázky jako třeba když jsem nevnímala “Je ti dobře?” a takové otázky..Já vždycky jen bez duše odpověděla “Ano ,neboj jsem v pořádku..”
Po druhé půlhodině vyšel doktor se sestřičkami ze sálu doktor šel do vedlejších dvěřích a jedna sestřička se při cestě k nám odpojila na recepci ,která nebyla daleko.
Já jsem I se Sasukem vyletěla na nohy ,samozřejmě mě celou dobu obímal a utěšoval taky mi říkal ,že všechno bude v pořádku... Když jsem se zeptala (Už bez Sasukeho obětí) jak je na tom?Jestli žije : “Jak jí je?Kde je ,a je vůbec v pořádku, přežila to?!”
D okonce jsem chvílema I křičela.A pak...když sestřička zakroutila hlavou a přitom říkajíc “Je mi to líto, upřímnou soustrast ,dělali jsme co jsme mohli....” se mi to stalo!
Všechno vzpomínky ,všechny zážitky,všchno co jsme spolu prožili se mi začlo vybavovat ty nejštastnější vzpomínky na ni se mi začali vybavovat a pak se mi zjevil obrázek jí jak se usmívá a říká “Pojd za mnou.Pojd!” Pak si běžela sednout na hupačku a já se za ní po chvíli doběhla.Když už jsem byla u ní ona zmizela...
Mezitím co se mi začala vybavovat neznámá až povědová a podvědommá vzpmínka tak se to stalo....začla jsem křičet a ječet, brečet z plných plic ….. byla jsem zralá do blázince ,ale kdyby nebylo Sasukeho zabila bych někoho!On mě zezadu objal..
A pak už jsem nevěděla o světě.Asi mi museli dát nějakou uspávací iněkci ,protože jsem upadla do spánku a do vzpomínek na mou sestru...Michigo..Michigo..Michigo
Říkal mi hlásek v mé hlavě ,ale já jsem ho nevnímala.Dívala jsem se na tu holku ,která se houpala na houpačce a křičela na mě “Pojd sem pojd za mnou!Pojd mě rozhoupat!Notak Saky!” Když jsem k ní doběhla ona těsně předemnou zmizela....Vytratila se...
A já jsem slyšela hlasy jak někdo na mě křičí “Saky!Sakuro!Sakura-chan!” Byl to Naruto,Sasuke a Hinata (Jako děti)....
Pokračování příště......................
uffff Děkuju! Příště to dopíšu až zítra!A název ještě pozměním!Ahoj!
Zatím nebyl vložen žádný komentář
Portrét
Oblíbené odkazy
Vyhledávání
Archiv
Statistiky
| Online: | 1 |
|---|---|
| Celkem: | 114121 |
| Měsíc: | 3138 |
| Den: | 114 |